"Ať už tedy jíte nebo pijete nebo děláte cokoli, dělejte všechno k Boží slávě." 1. Korintským 10,31 (Bible)

slideshow 1 slideshow 2 slideshow 3 slideshow 4

Jste zde

Jak drahou moč vypouštíme do záchodu

Češi si oblíbili vitamínové doplňky stravy, loni za ně utratili 4,7 miliardy korun. Nezkracujeme si tím zbytečně život?

Češi investují do svého zdraví čím dál tím víc peněz a v uplynulých dvou letech si oblíbili zejména doplňky stravy. Podle aktuální studie analytické společnost IMS Health a poznatků České asociace pro speciální potraviny za ně loni utratili 4,7 miliardy korun, v roce předchozím 4,4 miliardy. Naše spotřebitelské chování se v tomto ohledu začíná výrazně přibližovat západním zemím.

Obrazně řečeno nejdražší moč prý teče do záchodu ve Spojených státech amerických, ke lidé spolykají nejvíce potravinových doplňků na světě. Obrat v tomto segmentu se v USA vyšplhal z devíti miliard dolarů v roce 1995 na aktuálních 18 miliard.  V Německu doplňky stravy pravidelně polyká 18 milionů lidí. Za vitamíny a podobně utratili Němci v roce 2010 slušných 907 milionů eur.

Obezitolog a přednosta III. Interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Štěpán Svačina tvrdí, že jde o vyhozené peníze. „Pokud není u konkrétního člověka prokázán nějaký deficit, což je při běžné české stravě téměř vyloučené, pokud ten člověk nemá nějakou nemoc trávicího traktu, tak jsou vitamíny nesmysl. Navíc je prokázáno, že u uživatelů multivitamínů je častější výskyt karcinomu prostaty a karcinomu prsu,“ říká nekompromisně.

Stejně tak se podle Svačiny odjakživa ví, že negativní efekty může mít přehnané užívání karotenu. „Od samého začátku jde v tomto případě o byznys. Logicky se myslelo, že vitamíny mají nějaké zdravotní benefity, čas ale ukázal, že nemají. Samozřejmě zde nemluvíme o konkrétních typech diagnóz, kde vitamíny smysl mají. Ale ty multivitamínové mixy jsou k ničemu,“ řekl ČESKÉ POZICI. Farmaceutický průmysl by lidem rád namluvil, že budou díky pravidelné konzumaci vitamínů v pilulkách zdravější. Jenže mnohé z nich mohou organismu škodit. Pomáhají leda těm, kteří je vyrábějí.

Rakovina, cukrovka a smrt

Obecně se sice ví, že nedostatek některých vitamínů tělu škodí, avšak podle ředitele střediska molekulární medicíny v americkém Národním ústavu zdraví Torena Finkela to neznamená, že nadměrná konzumace je pro organismus lepší. Koncem minulého roku vyšla v USA studie, která potvrdila 17procentní zvýšení rizika onemocnění rakovinou prostaty při nadměrné konzumaci vitamínu E. Jiná studie provedená minulý rok na ženách, zase prokázala mírné zvýšení úmrtnosti u těch, které užívaly multivitamíny. Už v roce 2007 vědci objevili spojitost vzniku cukrovky 2. typu a užívání doplňkového selenu.

Podle některých odborníků je problém především v tom, že co se vitamínů týče, řídí se většina lidí principem čím více, tím lépe. „Na všech doplňcích stravy je ze zákona uvedena doporučná denní dávka obsažených látek, aby lidé dodržovali vhodné dávkování. Člověk by ji neměl překročit, zvláště pak u vitamínů A, D, E a K, které jsou rozpustné v tucích, a tělo jejich přebytek nedovede vyloučit,“ říká výkonný ředitel České asociace pro speciální potraviny Bohumil Hlavatý. Jenže hlavně vlivem masivní reklamy výrobců si mnoho lidí z užívání vitamínů učinilo něco jako vlastní náboženství. Finkel v nadsázce říká, že v USA lze vitamínům přičíst jakýkoli kladný účinek, snad kromě tvrzení, že je jimi možné nemoci vyléčit.

Lidé tomu nerozumí, protože vitamíny, jakožto antioxidanty, by měly před nemocemi chránit. Jenomže klinické údaje žádné rozdíly neprokazují. Je proto třeba přehodnotit hypotézy o mechanismu onemocnění a roli oxidantů. Dosud platilo, že oxidanty jsou pro organismus špatné. V minulých deseti letech se ale začalo ukazovat, že tomu tak nutně není,“ řekl Finkel v rozhovoru s agenturou AFP.
 

Kritika kritiků

Zejména v Německu se proti odpůrcům vitamínů v poslední době začalo bouřit jedno z tamních největších sdružení potravinářů Bund für Lebensmittelrecht und Lebensmittelkunde (BLL). Kritici speciálních potravin prý často argumentují zastaralými studiemi, ve kterých byly pozorované osoby vystaveny množství antioxidantů několikanásobně přesahujícím doporučenou denní dávku.

Podobně reagoval například na studii Kodaňské univerzity o nebezpečném vlivu antioxidantů na lidské zdraví Bohumil Hlavatý. Jedinci zkoumaní dánskými vědci dle Hlavatého extrémně překračovali doporučené denní dávky, u vitamínu A v průměru čtyřnásobně. U vitamínu E lidé překračovali doporučenou denní dávku průměrně 19krát, některé osoby dokonce 166krát. „Pokud by byla stejným způsobem vedena například studie o škodlivosti paralenu, patrně bychom dospěli k závěru, že spolehlivě zabíjí. Při 19násobném překročení dávkování by ani od takto nevinného léku nešlo nic jiného čekat,“ odhaduje Hlavatý.

Podle sdružení BLL není pravda, že by se výrobci snažili spotřebitelům namluvit, že by vyváženou stravou nepokryli svou denní potřebu vitamínů a minerálů. Naopak, jsou povinni na všech podobných produktech uvádět, že jimi kvalitní stravu nahradit nelze. Navíc dle BLL pozitivní dopad vitamínů a minerálů na lidské zdraví v minulém roce potvrdil Evropský úřad pro bezpečnost potravin EFSA.

Češi pilulkami dohánějí špatný životní styl

Zatímco někteří experti nad popularitou vitamínů ve společnosti kroutí hlavou, v Česku se tento byznys teprve začíná pořádně rozjíždět. „Trend v užívání doplňků stravy je v České republice čím dál více podobný vyspělým trhům. Je to způsobeno novým životním stylem,“ říká Bohumil Hlavatý a dodává: „Základem zdravého životního stylu je vyvážená strava a pravidelný pohyb, na které bychom neměli zapomínat. Bohužel toho spousta z nás není schopna vždy dostát. Díky moderním výrobním procesům ale můžeme část tělu prospěšných látek dodat prostřednictvím doplňků stravy, a právě to si začíná uvědomovat také stále více Čechů.“

Že bychom vitamíny mohli dohnat, co jinde zanedbáváme, nevěří ředitel institutu Maxe Rubnera a expert na výživu a potraviny Gerhard Rechkemmer „To je pohádka vitamínového průmyslu,“ řekl nedávno týdeníku Spiegel. Stejně jako Štěpán Svačina je Rechkemmer přesvědčen, že se o vitamínové potřeby Středoevropanů snadno postará běžná strava.

Jediným problémem podle Rechkemmera je, že se dnes často spekuluje o tom, že potraviny obecně obsahují méně živin než dříve, že mají obecně nižší kvalitu. To je další pohádka, věří odborník. Zemědělská půda je dnes cíleným hnojením bohatší než kdy jindy. U vitamínů A, E, B1, B2, B12 a C běžný člověk dokonce normálním stravováním dosáhne 100 až 200 procent doporučované denní dávky. Nedostatek by dle něj mohl nastat jen u vitamínu D. V takovém případě ale stačí jít čas od času na sluníčko.

Pro kuřáky nevhodné

Nepotřebujeme je, ale vyhnout se vitamínovým doplňkům není dvakrát jednoduché. Jeden z největších světových hráčů v tomto oboru, nizozemský koncern DSM, nedávno dokonce sebevědomě prohlásil: „V regálech supermarketů téměř nenaleznete produkt, na jehož tvorbě bychom se nějakým způsobem nepodíleli.“ Potravinářský gigant Nestlé uvádí, že obrat produktů, jež jako bonus podporují zdraví, tedy funkčními potravinami, ročně obnáší dvacet miliard švýcarských franků.

Zatím nejtvrdší ránu obdrželo vitamínové hnutí v roce 1994. Tehdy se finští vědci pokusili dokázat, že kuřákům prospívá konzumace vitamínu E a beta-karotenu. Téměř třicet tisíc kuřáků bylo rozděleno do několika částí. Ve skupině, jež pravidelně polykala beta-karoten, stoupl výskyt rakoviny plic o 18 procent. Celková úmrtnost konzumentů vitamínů stoupla o osm procent. Studii o dva roky později opakovali v USA. K překvapení vědců musela být ukončena o 21 měsíců dříve, než bylo původně plánováno. U lidí s pravidelným přísunem beta-karotenu a vitamínu A byl podobně jako už ve Finsku zaznamenán dramatický nárůst rakoviny plic a úmrtnosti.

V roce 2008 zveřejnili vědci nezávislého sdružení doktorů Cochrane-Collaboration po důkladné analýze 67 studií zdrcující posudek: Konzumace vitamínových suplementů významně zvyšuje úmrtnost. Zejména pak u vitamínů E, A a u beta-karotenu. U vitamínu C a selenu, které podle výrobců pomáhají chránit tělo před stresem způsobeným například znečištěným životním prostředím a slunečním světlem, nebyl zjištěn žádný efekt.


Vitamíny pro všechny

Přesto je vitamín C stále nejoblíbenějším na trhu. Jeho vzestup detailně mapuje ve své doktorské práci „Vitamin C pro všechny!“ švýcarský historik Beat Bächi. Kyselina askorbová, jak zní chemický název „céčka“, to neměla vždy tak jednoduché jako dnes, uvádí článek německého týdeníku Spiegel, jenž práci cituje. Dle Bächiho farmaceutický koncern Roche již počátkem 20. století století pochyboval, zda o vitamín C bude mít vůbec někdo zájem. Doktoři se pokusům společnosti doslova vysmívali a zaměstnanci Roche v interním psaní soudili, že poptávku budou muset teprve vytvořit, nejlépe nějakými marketingovými kouzly.

Naštěstí“ se k moci dostali nacisté, kteří k čárům a kouzlům měli vždy blízko. Wehrmacht si vypočítal, že by 1,5 tuny vitamínu C měsíčně rozhodně prospělo zdraví i morálce německých vojáků. Ještě v roce 1944 dle Bächiho Němci objednali 200 tun. Tehdy se vitamíny dostaly do centra povědomí společnosti, a od té doby je neopustily.

Ba naopak, vitamíny dnes konzumují většinou lidé vyššího sociálně-ekonomického statutu. A to i přesto, že se majorita nezávislých vědců shoduje, že až na kyselinu listovou, kterou by měly užívat ženy před otěhotněním i v těhotenství a vitamín D pro batolata a důchodce, slouží vitamínové doplňky především těm, jež je vyrábějí a prodávají. Nám ostatním spíše škodí. Někdy dokonce víc než to. Dle profesora Petera Jüniho, jenž se na univerzitě v Bernu zabývá epidemiologií a biochemií, v důsledku jejich konzumace jen v Německu ročně zemře několik tisíců lidí.

Článek byl původně publikován na České Pozici http://www.ceskapozice.cz/magazin/special-report/jak-drahou-moc-vypoustime-do-zachodu

Theme by Danetsoft and Danang Probo Sayekti inspired by Maksimer